Byt Lea Brummela

Interiér není přístupný veřejnosti.

Ve stejném období jako dům pro Jana a Janu Brummelových, tj. mezi lety 1928–1929, vznikl také byt pro Janova bratra, Lea Brummela, a jeho rodinu v jejich domě na Klatovské třídě 140. Leo a Gertruda si nechali Loosem navrhnout řešení jídelny a navazujícího salonku. Zakázka byla finančně mnohem skromnější než jiné Loosovy realizace, vestavěný nábytek byl zhotoven z levného smrkového dřeva, ale byl netradičně lakován vysoce lesklým automobilovým lakem temně červené barvy v kombinaci s černým lištováním. Barevnost místností byla poměrně výrazná a kontrastní. V salonku byla použita americká kamna s obložením ze žlutého travertinu, stěna nad nimi byla vyvedena v zelené barvě, knihovničky nad černými pohovkami byly taktéž žluté, ale drobné stoličky kolem hrály hráškově zelenou barvou. Tento pestrý, ale rozměrem skromný návrh si Adolf Loos bezpochyby cenil, neboť kopii jídelny vystavil v roce 1931 na mezinárodní výstavě bydlení v Kolíně nad Rýnem.

Bohužel ani v tomto případě si rodina bydlení neužila příliš dlouho. V roce 1941 byli nejprve všichni vystěhováni ze svého domova, o dva roky později v červenci 1943 byli deportováni z Plzně do Terezína a odtud o pouhé dva měsíce později do Osvětimi, kde byli Leo, Gertruda a Alžběta (Lilka) zavražděni. Z rodiny Lea Brummela přežila pouze dcera Eva, kterou se jako 16letou podařilo v jednom z posledních „dětských“ vlaků poslat do Velké Británie. Její o tři roky mladší sestra se bohužel cesty bez rodičů bála.

Část vybavení jejich bytu se zachovala dodnes. V současnosti je interiér v držení soukromého majitele, který jej využívá k bydlení, a je tedy veřejnosti nepřístupný.